Zásada proslula čertem v kapli

22.10.2011 07:37:25 | Autor: Hana Hilleová | Rubrika: Zprávy | Obce: Zásada

V Zásadě nemají kostel, ale kapli. „Ta je snad druhou největší kaplí v republice a k jejímu vzniku se váže zajímavá pověst,” uvedla starostka Libuše Ducháčková.

Příběh o vzniku zásadské kaple svatého Prokopa z roku 1750 prý není pověst, ale pravda. „O zřízení kaple se zasloužil rychtář Jan Šourek, který se narodil v roce 1693. Bývalá rychta, stará Janova hospoda, stála až do požáru v roce 1906 na místě staré pošty. Rychtář Šourek byl sice bohatý člověk, ale pověsti jeho jmění ještě přeceňovaly. Na podzim roku 1748 ho přepadli lupiči. Mělo se za to, že to byli soukeníci z Dlouhých Mostů u Liberce, kteří byli v Šourkově hospodě a pravděpodobně si pootevřeli okno. Lupiči rychtáře Šourka pověsili za nohy na kruhy, kam se při domácích zabíjačkách věšela prasata. Chtěli z něj vymámit, kde je skrýš, kam ukryl poklad. Posluhovačka Majdaléna ale vzbudila sousedy, kteří lupiče zahnali. Přitom odnesla rychtářův krajáč zlaťáků a schovala do dubového křoví v místech, kde nyní stojí kaple,” vyprávěl místní „historik” Jiří Šída.

„Z vděčnosti za záchranu života požádal rychtář Šourek pražskou konzistoř o povolení ke zřízení kaple. Stavba začala roku 1749, o rok později kapli vysvětili. Projektantem a stavitelem byl železnobrodský stavitel Folkert, pěti tisíci zlatými stavbu financoval Jan Šourek. V roce 1751 pak přikoupil od vrchnosti ještě přilehlou louku. Část pozemku je hřbitov, zbytek je takzvaná Kapelní louka, kterou ustanovili jako místo konání poutí,” přiblížil zásadský rodák.

„Lidový umělec pověřený výzdobou kaple namaloval dvanáct zastavení a na oltářní obraz svatého Prokopa, jak drží na řetězu čerta. Ať stál člověk v kostele kdekoliv, čert se na něj díval. Až si v okolí začali ze Zásaďáků dělat legraci, že v kostele nemají kněze, ale čerta. A když o zásadské pouti pršelo, vysmívali se, že v Zásadě asi pořádně neumyli čerta,” prozradil Jiří Šída.

Při generální opravě kaple v roce 1906 měnili šindelovou střechu za břidlici, pískovcovou dlažbu vyměnili za žulovou a původní oltářní obraz včetně křížové cesty nahradili obrazy malíře Otahala. „Po původních obrazech se pátralo. Dokonce jsme si na to s kamarády vzali dovolenou a stopa nás zavedla do zámku v Jindřichově Hradci. Našli jsme sice obraz svatého Prokopa s čertem na řetězu, ale z roku 1770, tedy až po vysvěcení zásadské kaple. S třeboňským archivářem doktorem Třískou jsme jednali alespoň o zapůjčení obrazu,” vzpomínal Jiří Šída.

Podle něj zachránil kapli v Zásadě pekař František Zurčín. Ačkoliv památkáři jeho zásah zkritizovali, kdyby prý nebylo jeho, místo kaple by měli v Zásadě jen hromadu suti. „František Zurčín také inicioval v roce 1945 tajné zpřístupnění hrobky, kde jsou uloženy ostatky rychtáře Šourka a jeho ženy. Z přeložení jejich ostatků mám fotografie. Tenkrát jsme dali do láhve dopis psaný na stroji. V listině jsme popsali, kdy byla hrobka otevřena a kdo se toho účastnil. Také jsme popsali stav, v jakém byly ostatky. Anna Šourková totiž měla mít podle pamětníků z otevření hrobky v roce 1906 na krku zlatý řetízek s křížkem. Rychtáři zase zmizela stříbrná koule z rychtářského práva,” vylíčil Jiří Šída.

„V roce 1946 instalovali do kaple sedm zvonů. Také zabudovali nová okna s vitrážemi místo oken zasazených během války. Za války instalovaná okna měla modrý podklad se světlou rytinou a ta dali do kaple svaté Anny na Hamrskách,” připomněl pamětník.

„Malou kapli opravujeme jako rozlučkovou místnost, chtěli bychom ji využívat i jako koncertní místnost. Rekonstrukce je těsně před kolaudací. Za pozornost stojí památný dub rostoucí u kaple,” doplnila starostka.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 3 fotek)

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Dvouletý program pro registrované sociální služby je vyhlášený

Jablonečtí zastupitelé projednali a schválili Dotačního programu na podporu registrovaných sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedná se o finanční podporu poskytovanou z rozpočtu města na období let 2026-2027 ve výši 17 milionů korun ročně. Město poskytuje dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb pravidelně již od roku 2010 a prostřednictvím vyhlašovaného dotačního programu od roku 2015. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků vyčleněných v rozpočtu města 2026 činí 16,61 milionu korun ročně.„Stabilní podpora sociálních služeb je jedním z pilířů, na kterých stojí zdravé a funkční město. Dlouhodobě posilujeme služby, které pomáhají rodinám, seniorům, osobám se zdravotním postižením i lidem v obtížných životních situacích. Nový dotační program poskytovatelům garantuje předvídatelnost a možnost plánovat služby tak, aby zůstaly dostupné a kvalitní pro všechny, kdo je potřebují," uvádí jablonecká náměstkyně pro oblast humanitní Jana Hamplová.

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.